Jeden můj dávný kolega se před dlouhými lety hezky přeřeknul a když komentoval během atletického mítinku překážkový běh neboli steeplechase na 3 kilometry, z televize tehdy zaznělo: A jsme skoro v cílové rovince, vedoucí závodník překonal poslední PŘEPÁŽKU… No a my zřejmě také. Tedy přesněji řečeno Matyáš asi přepážku odstranil a opět snížil vylučovací prodlevu na pouhých a úžasných šest dní. Ba co víc, dal to v ten stejný den hned dvakrát…
Jinak jsem zažil jemně řečeno pěkný šok. Společně s herečkou Naďou Konvalinkovou jsme už nějaký ten pátek patrony Nadačního Fondu Rozum a cit, který už dvacet let pomáhá dětem v pěstounské péči. Každý rok mimo jiné dvakrát až třikrát pořádáme plavby parníkem s vybranými rodinkami a společně prožijeme velmi příjemné tři hodiny na Vltavě. Vždycky mě to tak nabije, že si připadám jako plně rozsvícený vánoční stromeček. Tentokrát to byla tradiční vánoční plavba i s vypouštěním balónků přání. Zrovna když jsme je z paluby pouštěli, zaujal nás s Naďou jeden velmi roztomilý chlapeček. Přál si, aby jeho babička byla mladší a mohla si jej vzít k sobě. Úplně nás to dojalo a těšili jsme se na povídání s ním a jeho současnou pěstounkou – maminkou. No a teď to přijde… Tenhle malý Matyášek, který byl nadšený z našich podepsaných fotek a děkoval a krásně na všechno odpovídal, žil ještě před rokem doslova v pekle. Pěstounka nám ukázala, jak před pár měsíci vypadal. Na fotce byl úplně jiný člověk. O deset kilogramů lehčí kluk s vytrhanými vlasy na půlce hlavy. Jeho vlastní otec ho mučil a znásilňoval… Se vším všudy. A to dlouho a systematicky. Dokonce prý musel často třeba sníst i to, co jeho malý žaludek vyzvrátil… Nechce se tomu věřit, ale tenhle malý sedmiletý Matyáš má úplně zdeformovanou sexualitu. Běžně prý velmi nepříjemně až brutálně obtěžuje ženy ve svém okolí a často i onanuje nad hlavou své spící pěstounky. V sedmi letech se předchozím „ nedobrovolným tréninkem „ dostal do stavu skoro dospělého muže. Tedy alespoň co se výsledku onanování týče. Zkušeným psychiatričkám se prý při jeho vyprávění zvedá žaludek a podle odborného posudku z něj vyrůstá budoucí spartakiádní vrah… Celý život tudíž bude muset být pod prášky a nebo speciálním dohledem… Řeknu Vám, že jsem tentokrát, další naopak velmi pozitivní a veselé osudy ostatních rodin skoro nevnímal… Od té doby na něj musím pořád myslet a i Naďa mi psala, že se za toho malého chudáčka pomodlí… Jak něco takového mohl udělat vlastní táta? Já ho někde potkat…
Tak a teď zpátky na veselejší notu… Ještě při odchodu z parníku se jedna holčička romského původu vrhla na Naďu a křičela přitom: Jé Bohdalka… Přes stálé mrazení v zádech z příběhu Matyáše jsme se oba od srdce zasmáli.
Jinak se samozřejmě pečlivě připravujeme na Vánoce. Už máme stromeček – jedličku a taky holky stihly pár druhů cukroví. Eliška dokonce vymodelovala perníček ve tvaru bráchy – zabaleného miminka. A taky se mi podařilo napodobit Pavla Nového z komedie století – S tebou mě baví svět. Nějak jsem si při oblékání ve školce nevšimnul, že jsme zapomněli na jednu důležitou věc. Až při vystupování z auta u domu mi Eliška řekla, že jí byla trošku zima na nohy… Přeci jen otevřené bačkůrky jsou otevřené bačkůrky…
Doma nám vyprávěla, že k obědu byly kuřecí kyčle. Zkoušel jsem si to představit, ale nějak mi to nešlo… Prý to bylo výborné… Kyčle za to určitě nemohly, ale prostě se to nějak sešlo, Elišce něco nesedlo a zažili jsme krušnou noc. První kachna a hodně tučná a velká vyletěla přímo v postýlce… Všechno povlečení muselo tedy dolů a Elišce jsme udělali nové lože na zemi v jejím pokojíčku. No a pak ještě vyletělo dobrých šest až sedm menších káčátek… Nepomohla ani sousedovic coca cola, ani černý čaj… Manželka skoro nespala a já jsem sice v posteli byl, ale připadal jsem si jako kačer ve střehu… K tomu všemu totiž Matyáš docela drsně kašle, takže prožíváme všichni takový ten ideální a pohodový předvánoční čas…