Nový rok začal doslova pohádkově. Hodně u nás nasněžilo a tak Elišku vozíme do školky na bobech. Řeknu Vám, po ránu je to docela zabíračka. Obzvlášť když Vás ta malá breberenda popohání: Rychleji koníčku, rychleji… Dneska si sebou vzala i plyšového kamaráda lemura a minulý týden jsem je vezl společně s asi půlmetrovou plyšovou kočkou, které říká Růženka. Myslím, že se tím už baví celá vesnice.

Zima ovšem přináší i trochu nepříjemné okamžiky. Bobovali jsme na kopci u pole a Eliška si úplně promočila rukavice. Zřejmě už přestala ručičky cítit, protože si v jeden okamžik ty rukavice dokonce sundala. Jenže ruce zřejmě přišly k sobě a bylo to. Ten řev bych Vám nepřál slyšet. Lidi na kopci si mysleli, že má snad otevřenou zlomeninu, jak křičela. Zpočátku jsem to bral na lehkou váhu, ale ona ty ruce měla asi vážně omrzlé. Doma jsme rychle napustili umyvadlo teplou vodou a naštěstí to asi po deseti minutách pomohlo. Kolega Bohouš Klepetko by jí v tu chvíli mohl ta její úplně rudá klepetka závidět… Tak moc mi jí bylo líto. Musíme koupit lepší rukavice…

Matyáš byl na druhém očkování a od té doby je jako vyměněný. Samý úsměv, jen tak si chrochtá a pije a chrochtá a směje se a pak zase pije… Prostě pohoda. Jakoby ho ta očkovací vakcína trochu uklidnila. A nebo nabral životní zkušenosti. Přeci jen mu brzy budou už čtyři měsíce. Dokonce se mu líbí i cviky mojí, tedy Vojtovy metody. Manželka s ním kroutí o sto šest a on si to neskutečně užívá…

Zřejmě Elišce ten ukřičený Matýsek trošku chybí a tak tu a tam kolem něj projde a zmáčkne ho nebo píchne. Prostě klasická dětská záškodničina. Ale na nezájem rodičů si tedy rozhodně stěžovat nemůže. Maminka jí děla k snídani, jak si ostatně poručila, palačinky nebo pudink s kousky čokolády a piškoty. No a tatínek jí třeba dovolí sledovat fantastický tenisový zápas Djokovič  – Murray. Apropó Eliška fandila Djokovičovi, prý to je Petr Novák. Navíc musím konstatovat, že to je opravdu hodná dcera. Při rozloučení se objímáme, máváme si, posíláme si vzdušné polibky a nedávno mi dokonce dala prsten Habaděj z modelíny, který jí prý přinesla poštovní poštolka (asi měla na mysli holuba) a ten prý všechno vykouzlí. Ať prý se v práci nebojím… Jo, je to krása…