To byl zase víkend. Řeknu Vám zvládat práci a zároveň sledovat fantastické výkony českých sportovkyň, to dá jednomu pořádně zabrat… Nejvýživnější byla sobota. Ráno zkouška muzikálu Rocky, v rámci které jsem po očku sledoval zlatý závod Martiny Sáblíkové. Pak další emoce u skvělého výkonu královny Gabriely Koukalové a odpoledne cesta na ples do Šlapanic, při které jsem se na mobilu díval na tenisovou bitvu našich holek proti Španělkám. Prostě maso. Naštěstí mě tohle všechno neskutečně nabíjí, takže jsem si práci na plese moc užil. Když zpíváte a kompletně celý sál tančí a vytleská si další a další písničky – to je prostě pocit k nezaplacení. Měl jsem být zpěvákem…

 Domů jsem dorazil v půl třetí ráno nebo spíš v noci a v mojí části postele se roztahovala Eliška. Někdo by s tím měl možná problém, ale já jsem v to celou cestu doslova doufal. Je to ten nejkrásnější pocit přijet unavený po šichtě a lehnout si vedle dvou nejmilovanějších holek na světě. A samozřejmě nesmím zapomenout ani na toho kluka. Ten ležel v postýlce hned vedle našeho letiště.

 Ráno mi manželka říká:Za chvíli přejedou děda s babičkou. A já na to:Oni se dali zase dohromady? (už hodně let spolu nežijí, ale jsou kámoši). A ona:Blázníš? To by se zvencli… A do toho Eliška, která se smíchem za břicho popadá a povídá:No to teda, ha, ha, ha…

 Matyáš se nám trochu rozežral. Ze čtyř kil jich má nejednou skoro osm a kromě mlíka si dává i mrkvové a dýňové příkrmy. Je to cvalda a tak trochu i Otesánek. Když s ním byla Kačenka na kontrole kyčlí, všimnul si toho i doktor. Možná i díky tomu, že mu chtěl v ordinaci sníst kabel od ultrazvuku. Už ho měl v puse… A jistý postřeh má v tomhle ohledu i Eliška. Když jsem jí při jejím jemně hysterickém výlevu v legraci řekl, že nás tady jednou zabije, odpověděla:Nezabiju. To spíš Matýsek vás sní… Je fakt, že si to ten kluk užívá. Třeba při pití mlíka z lahvičky si dává takové jemné pauzy, při kterých bublá. A hrozně se tomu směje. No a pak zase pije… Až to všechno vypije…

 A když jsme u toho jídla, tak jsem po dobrých dvaceti letech dostal k večeři krupicovou kaši s cukrem a kakaem. Musím říct, že to nebylo vůbec špatný. Asi to brzy zopakujem. Úplně mě to vrátilo do dětství. Ale má to jisté hranice. K rýžovému nákypu bych se vrátit ani za nic nechtěl…

 Eliška se vylízala ze zákeřné zadní rýmy a doslova překypuje energií. Nedávno řvala jako blázen a k mojí otázce proč tak křičí, jen podotkla: Já to chci rozjet. A já:A co ? Ona:No show přece… Za slušnou rodinnou reality show se dá pokládat i naše společná sázka. Manželka řekla, že se Matyáš do patnácti minut od mlíkování pokadí. My dva s Eliškou jsme usoudili, že to tak brzy nestihne. Šlo o hodně. Kačka by vyhrála nový golfáč pro našeho mládence a my dva s Eliškou každý jeden pěkný dárek. Bylo to drama. Eliška po sedmi minutách chtěla sázku změnit. Říkala:Já už to na něm vidím… Ale přesvědčil jsem jí, ať to nedělá. Nakonec to trvalo skoro půl hodiny a tak se těšíme, jaké dárečky nám maminka přichystá…

Jo a udělal jsem taky jednu zásadní chybu. Na přání manželky jsem přinesl z garáže všechny hračky pro batolata, se kterými si už Eliška nehrála. Do některých jsem v dobré víře dal nové baterky a teď trpím jako zvíře. Ta holka má druhé Vánoce. Všechny ty čudlíky na těch kravinách mačká a pouští a nedá se to zastavit. Já mám jenom jednu hlavuůůů… Nechci Vás tím zahlcovat, ale posuďte sami, že tohle se prostě nedá… V jednom kuse hrajou u nás z těch divnejch věcí a dost hlasitě tyhle fantastický fláky…

 

Máme nové auto

Honzík skáče salto

Těšíme se na výlet

Vyrazíme a to hned

nebo

Mravenci k nám pochodují – levá, levá

Leť má beruško, leť

Kolik teček máš

 

Nebo tyhle. Ty jsou obzvlášť vypečené:

 

Bimbala Bimbala Bam

Ciferník má šrám

Myšky si hrají

Hodiny stojí

Bimbala bimbala bam

 

Cukroví, cukroví dobré mám

Dělal jsem je z písku sám

 

Zelená tráva, červené květy, modré nebe

Usměj se na sluníčko žluté a pozdrav ho směle…

 

A úplně nejhorší je tahle věta. Ta zazní i s tím šíleným citoslovcem u nás doma z toho debilního třiceticentimetrového mobilu asi stoosmdesátkách denně:

 

Pojďme dělat hloupostí, brrrrrrrr…

 

Ještě, že vím od Elišky zásadní informaci posledních hodin. Ráno se ke mně nahnula a povídá:Tati, víš, co se dnes večer koná? Svatba Jurky a Jurčana. Bude to v království sedmi hor…