11.12.2016 13…11…9…

Tak se to zase povedlo. A dokonce se časová prodleva snižuje. Matyáš vypustil tekutý bobek už po krásných devíti dnech. Interval čekání se tedy opět snížil o 48 hodin. Vždycky si při té příležitosti vzpomenu na jednoho nejmenovaného fotbalového trenéra, který chtěl zřejmě slušně říct, že se jeho týmu aktuálně nedaří. V živém rozhovoru nejdříve konstatoval, že hra jeho svěřenců je na ho… V tu chvíli se zarazil a vypadlo z něj: Promiňte, prostě jsme jak se říká ve sračkách…

Jinak se manželka kousla a udělala první druh vánočního cukroví – moje oblíbené vanilkové rohlíčky. Eliška se jí snažila pomáhat a konstatovala, že ty svalské ořechy (myslela samozřejmě vlašské) hezky voní. Uválet rohlíčky jí moc nebavilo a tak si zřejmě pod vlivem našich jemných matyášovsko-vyprazdňovacích starostí řekla, že z těsta vyrobí svůj speciální druh – králičí bobečky. Ať už se to jmenuje jakkoliv, na snídani se studeným mlíkem si dám klidně bobky. Hlavně, když budou chutnat jako rohlíčky…

Eliška by ráda víc ponocovala. Je to nezmar. Vždycky tvrdí, že se ve svojí posteli sama nudí. Navíc jí asi postrašily nějaké ty, jak ona říká „střelby v televizi“, prý se totiž ve svém pokoji taky bojí. A aby toho nebylo málo, její nejoblíbenější hrou poslední doby je taková speciální inscenace s panenkami o neposlušné holčičce a její mamince. Já jsem většinou ta maminka. Stokrát jí uložím do postele a ona stokrát z postele vyleze a zlobí a neposlouchá. Sumasumárum to znamená, že Eliška čím dál tím častěji spí s námi v ložnici. To na spánek zabírá spolehlivě. Jo, někdy je to nevítaný Taxisův příkop mezi pozitivně a souhlasně naladěnými manžely, ale má to i svoje kouzla a krásy. Třeba včera se jí něco ošklivého zdálo a objala mě vší silou kolem krku. Skoro jsem nemohl dýchat, ale opět jsem hrdě držel. Tohle se prostě neomrzí…

A ještě jedna kuriozitka. Zrovna včera večer slyšíme z jejího pokoje hysterický řev. Rychle vyběhneme schody a vidíme Elišku, jak drží peřinu a křičí, že jsou v ní nějací placatí brouci. Docela nás to vyděsilo. U nás doma švábi nebo ploštice? Podíváme se blíž a zjistíme, že to jsou placaté knoflíky od povlečení… Jestli to ta holka vymýšlí schválně, aby se mohla přesunout k nám do pelechu, tak je fakt asi po mně…

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *